Dámy a pánové k rozhovoru na redakčním plese přistoupila paní porotkyně Leila Livia Longsburyová.
*usměje se*Jak se vám líbí na naší škole?A hodláte tu být i jako hlavní profesorka příští rok?My studenti by jsme byli nesmírně rádi.*usměje se*
Líbí se mi tu velice. Jsem opravdu ráda, že jsem sem se dala na učitelské povolání. Moc mě to baví. A příští rok? No netuším co se kde může semlít, ale pokud budu moct, tak tu budu ráda.
*usměje se*jak hodnotíte náš Krušnohorák?
Docela dobře. Jako studenti sivedetevelmi dobře. Možná by to chtělo více článků, ale určitě to ještě vylepšíte. Zatím je to skvělé..
No od druhého pololetí jich možná ubide, ale to tu řešit nebudem*usměje se*Jste porotkyně poháru co je vaší poviností?A bojíte se nařknutí že jste nadržovala?
Pročpak..? *zeptá se ze zájmem*
Neshody.*usměje se*ale jak sem řek to tu dnes nepatří.*usměje se a čeká na odpověď svojí otázky*
Zatím všechny tyhle věci nejsou do podrobna domyšleny, ale určitě dávat pozor to aby se nepodvádělo a hodnotit plnění úkolů.A nadržování? *mávne rukou* Toho se opravdu nebojím. Myslím si že jsem zcela spravedlivá a nikomu nebudu nadržovat. *usměje se*
Kdo je váš favorit na finále?
Myslím, že jsou síly dost vyrovnané. Budeme nejspíše svědky zajímavého a napínavého poháru.
*usměje se*Máte nějaký vzkaz pro hráče poháru?
Vzkaz...Hm...*zamyslí se* Asi jak říkají mudlové u divadla. Zlomte vaz. Ale prosím vás ne doslovně. *směje se*
*zasměje se*No další otázky už nemám.Přeju vám hodně štěstí v porotě.*usměje se*
Dobře a děkuji. Za rozhovor i přání. Snad nám ten pohár skončí dobře.*usměje se*